Běžná plochá střecha má odshora pět vrstev: hydroizolaci, separační textilii, tepelnou izolaci, parozábranu a nosnou konstrukci. Podle toho, co skladbu drží na místě, k nim přibývají kotvy, nebo přitížení kačírkem či zelení, a u pochozí střechy ještě dlažba.
Vrstvy ploché střechy odshora dolů
Hydroizolace
Fólie z měkčeného PVC, nebo dva asfaltové pásy. Jediná vrstva, která drží vodu, takže o těsnosti rozhodují spoje a detaily u atik, vpustí a prostupů.
Fatrafol, Alkorplan, Dekplan, Rhenofol, Protan, Sikaplan · pásy Vedag, Elastek, Glastek
Separační textilie
Odděluje PVC fólii od polystyrenu a od staré asfaltové krytiny, se kterými se nesnáší, a chrání ji zespodu před otlačením.
Tepelná izolace
EPS na běžné bytové domy, minerální vlna tam, kde je požadavek na požární odolnost, PIR tam, kde je nízká atika. Často ve spádových klínech, aby voda tekla k vpustím.
obvykle 200 až 300 mm EPS, s PIR méně
Parozábrana
Brání vlhkosti z bytů a provozu, aby se srazila v izolaci. Na betonovém stropě to bývá asfaltový pás, na trapézovém plechu fólie.
Nosná konstrukce
Betonový strop bytového domu, trapézový plech haly nebo dřevěné bednění. Podle ní se volí kotvy a jejich únosnost ověřuje výtažná zkouška.
Jednoplášťová, nebo dvouplášťová plochá střecha
Jednoplášťová střecha má všechny vrstvy na sobě, bez vzduchu mezi nimi. Dvouplášťová má nad tepelnou izolací větranou vzduchovou mezeru a teprve na ní horní plášť s hydroizolací, takže vlhkost z izolace může odvětrat.
Na bytových domech se potkáte s oběma typy, proto každá prohlídka začíná tím, jaký typ střechy dům má. U dvouplášťové řešíme hlavně horní plášť a to, jestli větrání ještě funguje. U jednoplášťové rozhoduje stav tepelné izolace pod krytinou.
Třetí varianta je obrácená skladba: tepelná izolace z XPS leží nad hydroizolací a nahoře ji drží kačírek nebo dlažba. Hydroizolace je tak schovaná před sluncem a mrazem. Potkáte ji hlavně na terasách a pochozích střechách.
Kotvená, nebo přitížená skladba
Skladbu musí na střeše něco držet, protože vítr ji ze střechy nasává. Na halách a na většině bytových domů ji kotvíme do nosné konstrukce. Počet kotev nebereme z tabulky, ale z výtažné zkoušky na dané střeše, zvlášť pro rohy, okraje a střed.
Kde podklad kotvy neunese, nebo kde má být střecha zelená či pochozí, skladbu přitížíme kačírkem nebo vegetační vrstvou. Přitížení zároveň chrání fólii před sluncem a krupobitím.
Skladba zelené střechy
Na hydroizolaci odolnou proti prorůstání kořenů přijde ochranná textilie, drenážní vrstva, která zadrží část vody a přebytek odvede, filtrační textilie, substrát a rostliny. Extenzivní zelené střeše stačí pár centimetrů substrátu a suchomilné rostliny, které nepotřebují pravidelné zalévání.
Vegetační vrstva je těžká i za sucha a po dešti přitíží ještě víc. Nosnost stropu proto ověřujeme dřív, než se o zelené střeše rozhodne.
Kde skladba ploché střechy nejčastěji selže
Plocha fólie teče výjimečně. Voda si cestu najde v místech, kde se hydroizolace přerušuje nebo napojuje na něco jiného:
- Atika
Fólie končí pod plechem místo přes korunu atiky a spoj drží jen tmel. Správně se fólie vytáhne přes korunu a na ni se navaří oplechování atiky z poplastovaného plechu.
- Vpusť
Stará vpusť bez manžety z téže fólie, prasklý kalich nebo ucpaný koš. Na vpusti stojí voda nejdéle, takže se tu každá netěsnost projeví první.
- Prostupy
Odvětrání kanalizace, anténa, VZT jednotka, kotvy hromosvodu. Každý prostup potřebuje vlastní manžetu, žádný se neřeší jen tmelem.
- Mokrá tepelná izolace
Voda, která jednou pronikne, teče po parozábraně daleko od místa vstupu. Průsak v bytě proto neukazuje, kde je porucha, a promáčená izolace přestane izolovat.
Proto nejdřív sonda
Sonda je otvor do skladby velký asi jako dlaň. Ukáže, z čeho se střecha skládá, jak tlustá je izolace a jestli je suchá. Suchou skladbu jde opravit nebo přes ni položit novou fólii se separační textilií. Promáčenou měníme celou, jinak se v ní vlhkost uzavře pod novou krytinou.
Pochozí střecha a terasa
Terasa nad bytem je plochá střecha, po které se chodí. Nad hydroizolací má navíc pochozí vrstvu, nejčastěji dlažbu na terčích nebo pochozí fólii s protiskluzem. Nejcitlivější místo je práh dveří: izolace musí být vytažená za práh a napojená na okapnici, jinak voda při dešti přeteče dovnitř. Víc o tom v hydroizolaci balkonu a terasy.
Časté otázky ke skladbě
- Jak zjistím, jakou skladbu má naše střecha?
Z původního projektu, pokud ho správce má. Spolehlivěji ze sondy, protože skutečnost se od projektu často liší a projekt neřekne, jestli je izolace suchá. Sondu po prohlídce zase zatmelíme.
- Dá se nová fólie položit přes starou skladbu?
Často ano, pokud je stará skladba suchá a podklad unese kotvení. Mezi starou krytinu a novou fólii jde separační textilie. Když sondy ukážou mokrou izolaci, doporučíme skladbu vyměnit.
- Jak tlustá má být tepelná izolace ploché střechy?
Pro běžný bytový dům vychází obvykle 200 až 300 mm EPS, s PIR méně. Přesnou tloušťku spočítáme z požadované hodnoty prostupu tepla a ze stávající skladby.
- Potřebuje plochá střecha spád?
Ano. Voda má odtékat k vpustím, ne stát v kalužích, protože stojatá voda zkracuje životnost každé krytiny. Spád se dělá spádovými klíny v tepelné izolaci nebo spádovým betonem pod ní.